Znáte ty dny, kdy hledáte klíče od auta a máte je celou dobu v kapse? Nebo když lovíte brýle a ony vám sedí na čele? Člověk se pak cítí jako úplný blázen, ale v životě je to tak se vším – ty největší odpovědi máme většinou přímo pod nosem, jen jsme moc unavení na to, abychom sklonili hlavu a podívali se.
Někdy je řešení tak blízko, že ho skoro přehlédneme.
Dneska jsem ráno koukal na ty vaše oblíbené kousky a říkal si, jaký je to vlastně zázrak, když věci fungují tak, jak mají. Žádná věda, prostě čistá síla, která v tom těle buď je, nebo není. Jestli se zrovna dneska cítíte pod psa a máte pocit, že na vás padá celý svět i s tím nevypraným prádlem, věřte, že v tom nejste sama. Máme pro vás malou vzpruhu, protože někdy stačí jen malý impuls, aby se ty rezavé převody v hlavě zase roztočily.
Proč si všechno tak strašně komplikujeme?
Všimla jste si toho taky? Když nám není dobře, začneme vymýšlet složitosti. Hledáme zázračné diety, čteme tisíc článků o stresu nebo si plánujeme čtrnáctidenní detox v Tibetu. Přitom naše tělo je v základu docela jednoduchý "stroj". Potřebuje kyslík, vodu a ty správné signály pro buňky. Nic víc, nic míň. Často tyhle naprosto základní věci přehlížíme a hledáme spásu v bůhvíčem, zatímco ty naše oblíbené lahvičky a doplňky nám leží v poličce a trpělivě čekají, až nám to docvakne.
Je to jako když restartujete počítač, co se kouše.
Taky do něj nekopete (teda většinou), ale prostě ho vypnete a zapnete. A přesně to dělá ta "čistá síla", o které mluvím. Pomáhá těm buňkám hodit se do klidu a začít znovu od nuly. Žádná magie, jen biologie v přímém přenosu. Když jim dáte to, co potřebují, přestanou panikařit a začnou konečně makat na tom, abyste se cítila zase jako člověk. Je fascinující, jak rychle se ta "vzpruha" dokáže projevit, když přestaneme tělu házet klacky pod nohy a prostě mu jen trochu ulevíme.
Věřte, že v tom "bytí pod psa" nejste sama.
Všichni máme ty momenty, kdy i uvaření čaje vypadá jako úkol pro superhrdinu. Ale právě v tuhle chvíli je to řešení nejblíž. Nemusíte hned běžet maraton, stačí se vrátit k tomu, co funguje. K tomu, co vám už dřív pomohlo se z té mlhy vyhrabat. Ty vaše kousky tam nejsou jen pro parádu – jsou to vaši spojenci pro dny, kdy vám dojdou baterky dřív, než stihnete poobědvat. Tak se na ně zkuste znovu kouknout, možná je to přesně to, co vaše tělo právě teď křičí, že chce.
Tak co, zkusíme to dneska bez těch složitostí?
Někdy stačí fakt málo. Jedna dávka, jeden rituál, jedno rozhodnutí se na chvíli zastavit a dát si to, co fakt pomáhá. Nehledejte v tom vědu, nehledejte v tom háčky. Prostě se nadechněte a dopřejte si tu vzpruhu, kterou si zasloužíte. Uvidíte, že ten dnešní pohled na věc se změní dřív, než stačíte říct "proč jsem to neudělala už ráno". Mějte se krásně a držte se!
