Vážně, někdy mám pocit, že se ten vesmír prostě ráno vzbudí a řekne si: „Hele, co kdybychom tomuhle člověku dneska nasypali do cesty úplně všechno, co najdeme v koši?“ Plánujete si klidné úterý, rozvrhnete si úkoly a pak... prásk. Stačí jeden telefonát, rozbitá pračka nebo jen blbá nálada a celý ten váš slavný plán se sesype jako domeček z karet.
Držte si balanc, i když se svět kolem točí jak blázen.
Někdy prostě plánujeme a osud se nám (celkem drze) směje přímo do obličeje. Jediné, co v tomhle šíleném kolotoči můžeme reálně ovlivnit, je to, jak se u toho všeho cítíme my sami. Když má člověk ten svůj vnitřní motor v pořádku, tak nějak ty největší kotrmelce zvládne i s úsměvem (nebo aspoň bez toho, aby po někom hodil sešívačku). Tak schválně, jak je na tom váš motor dneska? Neškytá už trochu?
Proč nás každá blbost tak vytočí, když jsme unavení?
Všimli jste si toho? Když je člověk v pohodě, tak i rozlitý čaj na důležitém papíru jen tak utře a jde dál. Ale když jsou ty buňky vyždímané jak citrón, tak je i křivě položená lžička v dřezu důvodem k rozvodu nebo aspoň k pořádnému záchvatu vzteku. Ten balanc, o kterém se pořád mluví, není o józe na pláži. Je to o chemii v hlavě. O těch malých molekulách, co v nás kmitají a snaží se udržet pořádek, zatímco my jim tam házíme stres, nedostatek spánku a bůhvíco ještě. (Upřímně, obdivuju je, že to se mnou ještě nevzdaly.)
Je to jako jet rallye s rozbitými tlumiči.
Můžete mít auto s nejlepším motorem na světě, ale když vám nefunguje podvozek, každá díra na cestě vás vyhodí ze silnice. A naše tělo to má stejně. Ty doplňky a ta regenerace, co se o ni snažíme, to jsou v podstatě ty tlumiče. Pomáhají nám ty rány osudu odrušit tak, aby nás to hned nerozbilo na kousky. Když do sebe investujete ty správné věci, tak najednou zjistíte, že i to blbé úterý, kdy se všechno kazí, se dá přežít s relativně čistou hlavou. Žádný zázrak, prostě jen funkční údržba.
Zkuste se dneska na chvíli zastavit. Fakt jen na chvilku.
Nemusíte hned meditovat hodinu v lotosu. Stačí se prostě nadechnout a dát tělu to, co mu minule tak pomohlo. Ty vaše oblíbené kousky v poličce tam nejsou jen pro parádu na fotku, jsou tam jako záchranná síť. Je to ta nejrychlejší cesta, jak ty svoje buňky zase srovnat do latě, aby věděly, že i když je venku chaos, uvnitř je všechno v cajku. Často na to v tom shonu zapomínáme, ale věřte mi, že ty výsledky tam nebyly náhodou. Fungovalo to tehdy a bude to fungovat i dneska, pokud jim to dopřejete.
Tak co, pomůžete svému motoru naskočit do těch správných otáček?
Nenechte se tím chaosem semlít. Udělejte si dneska tu radost a dejte si tu svoji dávku energie, než se ten den úplně zvrhne. Zasloužíte si cítit se dobře, i když se svět kolem zbláznil. Tak se držte, neberte si ty kotrmelce moc osobně a pamatujte, že s funkčním vnitřním nastavením se i ten největší chaos dá proměnit v docela zajímavou jízdu. Mějte se dneska skvěle!
